Nejstarší splachovací záchod na světě našli v Číně

Archeologové na zbytky 2 200 až 2 400 let staré toalety narazili na lokalitě Jüe-jang, nacházející se poblíž čínského města Si-an.

Toaleta byla pravděpodobně vyhrazena vysoce postaveným úředníkům během tzv. období válčících států (475-221 př. n. l.) a pozdější dynastie Čchin (221–206 př. n. l.). Byla umístěna uvnitř paláce a služebnictvo ji splachovalo ručně po každém použití. Objev je podle čínských archeologů dokladem důležitosti, kterou starověcí Číňané přikládali hygieně.

Za doposud nejstarší splachovací záchod byl považován ten, který pro anglickou královnu Alžbětu I. vymyslel a sestrojil na konci 16. století sir John Harington. Na anglického vynálezce navázal o dvě století později londýnský hodinář Alexandr Cummings, jehož patent z roku 1775 zvyšoval komfort toalet instalováním sifonu. Díky němu se zabránilo unikání nechtěných pachů do okolního prostoru.

O tři roky později se stal průkopníkem v sanitární oblasti další Angličan Joseph Bramah. Zručný truhlář byl prvním člověkem, který začal vyrábět toalety ve velkém. Jeho nový systém umožňoval například splachování pomocí rukojeti spojené drátem s uzávěrem záchodové mísy. 

Historie toalet ale sahá do historie mnohem hlouběji. Podle některých historiků je možné, že první pokusy o vytvoření splachovacích záchodů vznikly již ve starověké Indii, kde se podařilo objevit 4 000 let staré drenážní kanály. Přímé doklady pro to ale vědci nemají. Toalety s vodou existovaly již ve skotské neolitické osadě 3 000 př. n. l., a také v řeckém paláci Knossos, vybudovaném v 19. století př. n. l.

Skutečný rozmach v oblasti hygieny toalet ale přišel až s Římany – v roce 315 našeho letopočtu bylo v srdci Římské říše 144 veřejných záchodků. Tehdejší římské toalety sice nebyly splachovací, k očistě ale sloužila houba upevněná na dřevěné tyči, která se po použití namáčela a čistila v kádích s vodou. Římané brali chození na toaletu jako společenskou událost. Setkávali se zde s přáteli, vyměňovali si názory a dozvídali se zde důležité novinky.

Zdroj: časopis 100+1, www.stoplusjednicka.cz